K memu prekvapeni byly silnice v Laosu monohnasobne lepsi nez ve Vietnamu a Kambodzi. Tento vnitrozemsky stat je ovsem na prvni pohled ovliven silnymi sousedy s ruznymi zajmy, kteri tyto dopravni tepny potrebuji snad vice nez Laos. Cinska vlajka temer vzdy doplnovala tu laosskou at uz visely kdekoli.
Cestovat autobusem mi opravdu nevadi ale bilance sesti noci v autobuse mluvi za vse. Mam pocit,ze mi jista cast tela zdrevenela.Usetrily jsme tak s Lenkou hodne casu a i penez,ale momentalne jsem rada,ze se muzu opet v Hanoi zregenerovat.
Pri zpatecni ceste jsme chvilemi nevedely jestli jedeme v autobuse nebo v nakladaku, protoze mnozstvi zbozi, ktere bylo neustale nakladano a vykladano bylo jednim slovem proste neuveritelne.Tato cesta se hluboce vryje do vzpominek na Laos.
Uzily jsme si zapady slunce nad Mekongem hned v nekolika mistech dokonce jsme v hlavnim meste malicko postradaly onen samotny mohutny Mekong..bylo videt jen reciste..malicko nam v tuto doby vyschnul:)takze zase tak velikej nebude. Pri jedne plavbe lodkou (jeslti se to da tak nazvat)jsme se malem vyklopily uprostred Mekongu, protoze jsme narazily na melcinu.
Hned po prekroceni hranic zpet do Vietnamu jsem opet poznala,ze jsem ve Vietnamu nebot mraky lidi se snasely odevsad. Ani hluk v Hanoi neustal..to se bohuzel dalo cekat:)Na druhou stranu takovou dobrou ryzu jako mame ve Vietnamu mame jen zde. Laosska "sticky rice" mi fakt chybet nebude!
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat