Liebe Hana

Danke schon dass Sie meinen Blog lesen, Basti und Ich haben hier sehr viel Spass zusammen, .Viele Grusse nad Deutschland von Eva.

Narozeninovy vikend

19.10.Cim je toto datum pro mne dulezite...no prece, protoze jsem tohoto dne kazdy rok o rok starsi.Letos jsem to oslavila (snad to porad jeste muzu slavit:)) ojedinelym zpusobem.
V rijnu jsme se totiz koupala v mori.V patek rano jsme dostala od Bastiana a Brity dort a cely den jsme mohli delat,co jsem ja chtela..bylo to od nich moc mile. Vecer jsme zasli s prateli na klasickou vietnamskou veceri. Naobjednavali jsme nejake jidlo a s napetim ocekavali co nam prinesou..pak jsme se jednotlive talire pokouseli zpetne priradit k jidelnicku.Je tady zvykem,ze se objedna nekolik jidel,ta se daji doprostred a pak si kady hulkami nabira co se mu libi do male misticky.Je to super, nevyhoda je,ze jite dokud je neco na stole...a toho nebyva malo.
Na to, jak jsou mistni lide malinci,jsou schopni snist neuveritelne mnozstvi jidla..
No a pak jsme i s kytarou vyrazili na Sam Son beach (asi 180km od Hanoie). Uzasne misto..zname predevsim pro vietnamskou dovolenou. Ted je po sezone takze tam nebyla ani noha, natoz bila.Dali jsme si morske plody, vykoupali se..zacvicili tai chi na plazi a pote s kytarou zazpivali ceske a jine songy..no parada.Druhy den rano jsme si privstali abychom videli, jak rybari vyplouvaji na vodu. Cesta zpet byla ponekud komplikovanejsi,ale za to vyborna zkusenost, ktera opet nas opet zocelila.

Vedeli jsme,ze by odtud mel jet primy bus do Hanoie. Rano jsme zeptali(tady jak jinak nez vietnamsky) v jedne restauraci,odkud a kdy jede. Bude z toho vyborna historka v ustnim podani..ted je dulezite,ze do Hanoie jsme se dostali a to jeste tentyz den.:)

Cesta z mesta...

aneb hura na vesnici. Po nekolika tydnech jsme byli opravdu celi zhavi vyrazit a videt neco vice. Vyuzili jsme prilezitosti a vydali se autem s nasi sefkou a domaci Oang a jeji rodinou na chatu. Cesta autem je zazitkem sama o sobe..ale co bylo skvely byla zahradka a Kasawa party. Maji super domecek, ktery drive patril jedne z minoritnich komunit, ktere zde ziji ( v celem Vietnamu jich je okolo 54). Co mne se nejvic libilo byl zahradka. Skoro nic jsem neznala. Posilam fotky a schvalne si zkusit priradit (papaya,bursky orisek, kasawa) Kasawa chutna podobne jako brambora..varena s mirne slanym maslem je vyborna. Zkusila jsme si jednu vykopat (je to take hliza) a da to docela zabrat. Jeji manzel je Francouz a ma zalibu ve starych ruskych motorkach...V aute jsme prodiskutovali stav mistnich zdravotnictvi, protoze vsichni ted delame v tomto oboru takze byl tento vylet prinosny i po intelektualni strance:)
Sranda byla videt, jak se vychovava dite v bilingvni rodine. Kazdy rodic na neho mluvi svym jazykem a malej Kim jim odpovida bud vietnamsky nebo francouzsky. Spolu se bavi anglicky, aby to bylo spravedlive a nikdo nebyl v nevyhode:).

Mnam ryze

Ja jsem ryzi nikdy nijak neholdovala, ale ted se po ni muzu utlouct. Vietnamska kuchyne a vubec zivotni styl jsou zdrave. Tlusti lide se tu temer nevyskytuji. Zakladem je ranni cviceni(v 5rano jsou parky plne lidi, praktikujicich tai chi) a zdrava kuchyne. Ta se skladahlavne z ryze a to na milion zpusobu. Dokazete si predstavit treba ryzi se smazenym vajickem a zamichat dohromady? Je to vynikajici, ale musi se to umet ochutit. Nebo ryze s dusenou dyni na cesneku.:) Casto mivame spring rolls. Na trhu se da koupit spousta zeleniny..my to nezname, tak rikame vsemu trava. Takze kdyz si balime zeleninu do ryzoveho papiru spolu s krevetami, rikame, ze jime papir a travu..a je to vyborne. Zakusek je ovoce. Dale je tady sojove mleko a tofu o polovinu levnejsi nez syr, ten se dovazi z Francie..Hanoiskou specialitou a oblibenou snidani mistnich je polevka Pho(takovej vyvar z kureciho nebo hoveziho masa) plnej sirokych ryzovych nudli. Oblibenym alkoholickym napojeme je jak jinak ne ryzove vino.

Urcite ste slyseli, ze se tady ji psi. Je to pravda, chova se zde specialni plemeno na maso. Nekteri vietnamci to maji radi, nekteri ne. Stejne tak jako had a piti hadi krve je pro nektere lahudka a pro nektere nepredstavitelne.Co bylo pro me hodne zvlastni je videt na trzisti cele kure nebo psa. . Casto je tu k videni lahev ryzoveho vina, kde se luhuje cela kobra. Nekteri veri, ze pitim tohoto napoje se zvysuje muzska potence a kdovi co vsechno. Je to soucasti tradicni mediciny.
No ja jsem pejska vyzkousela. Prikladam fotecku. Chutnalo mi to jako veprove, ale ten pocit, ze je to pes mi dalsi sousto nedovolil. Jeste se chystame na hada, ty tu take pestuji pro maso.
Tak to by bylo z kulturniho okenka vse. A co noveho u Vas?

Ten cas ale leti

Uz mam tretinu projektu za sebou, neuveritelne. V Hanoi uz jsem mesic, ale poznavat jsem si zacala teprve ted. S vecernim zivotem je to tu jine, protoze bary se zaviraji kolem 11hod. Jedine misto v cele trimilionove Hanoi, ktere je otevrene po 12hod. je plne zapadaku, kteri tu dlouhodbe ziji,vedi o nem a tak byva preplneno. Bary jsou zavrene, protoze to zakon zakazuje...to je jednoduche. Pokud ste za dobre s policistou, ktery ma na starosti vas revir, tak se to da za obalecku i domluvit. V patek jsme zasli do tzv. saloon 17. Super zazitek videt vietnamce v kovbojskem obleceni baru westernoveho stylu a poslouchat zivou muziku. (Madonna v asijskem podani).Jako vsude jinde byl i u tu dvojnasobny pocet cisnic na pocet stolu. Tato umela zamestnanost je patrna na kazdem kroku. Moc se nam tam libilo, tak jsme se rozhodli, ze pojedeme do tajneho mista, onoho, kde se da tancovat. No byli jsme tam ani ne hodinu..to stacilo tak na to abychom se probojovali k baru a prisla policie. Slusne nas pozadali abychom opustili misto, vypla se hudba a bylo po vecirku. Jenze to neni jeste vsemu konec. Manazerka mi pri odchodu poseptala see you soon!Por me to byl super zazitek, policie cekala a z vsichni nastoupi do taxiku a trada pryc. Jenze ti co jsou tu uz dele vi, ze staci jit za roh. Manazedri je zrejem vyplati a policajti zmizi. Lidi se pak nasackuji zpatky a muze se pokracovat. Kamoska tam zustala z rikala,ze to pak bylo fajn, protoze tam nebylo spousta lidi. Ja jsem poprve zazila nocni Hanoi a prazdne ulice...Po prijezdu jsem se jeste potkala s Bastim a byla jeste sranda. Zaklepal na me s oznamenim,ze ma v pokoji krysu. Ma pokoj ve ctvrtem patre, ale to vubec nevadi. Sel si obut boty a vzit tyc. Ja hrdinka jsem vylezla na postel a davala mu psychickou podporu. Ten vecer zadny pivo nemel,tak jsem mu verila...nic jsme nenasli..ale rano mi vypravel(a ja to slysela u sebe) ze tam byla schovana celou noc. Takze ted mame vtipky o jeho nove spolubydlici..Musim rict,ze mi za tu dobu,co jsem tady docela otrnulo co setechto zvirat tyce. Rozmazlym krysam na ulici rikame krysi palacinky a pokud vidime nejakou zivou docela blizko nas tak se nebojime. S obrovskymi svaby je to stejne. Co se nam ale porad nedari je zkamaradit se s mravenci. Jedine opravdu bezpecne misto pro nase potravina je lednicka a mrazak.

Jizda na kole

Klasicka benzinka, auto tam uvidite malokdy:)

Mini restaurant:)

Mistni doprava si zaslouzi vice prostoru. Po kazde kdyz se vratim v bezpeci jsem naprosto vyrizena a mame si cely vecer co vykladat. Moje prvni cesta na kole byla samozrejme v desti s plastenkou, ktera mi padala do obliceje a jeste za tmy. Jela jsem si ke svadlene pro sve obleceni. Nakupy jsme vzdala, to me zbytecne bralo energii. Takze jsem vyrazila s celovkou na hlave..mrkla jsem do mapy, kam mam namireno a hura. Bohuzel velice brzy jsem se setkala s jednosmerkou tak jsem musela improvizovat. Samozrejem,ze mapa je z papiru..takze po dovu tydnech vypada skoro nepouzitelne. Vzdycky prsi, kdyz jedu nekde, kde to nezmam.

Tady se predpisy moc neresi. Napriklad odbocovani doprava na cervenou je v pohode a pokud zustanete na cervenou stat a jste prvni v rade tak riskujete, ze vas ze zadu neco prevalcuje. Nastesti aut tu moc neni a morotky kvuli hustote dopravy nejezdi vic jako 20km/h. Dulezite je plout v tom proudu. No takze jsem dorazila ke svadlene(ta ktera umi trochu anglicky tam nebyla). Cela natesena,ze si odvezu sve nove kosile jsem slusne pozdravila a rozhlizela, kde visi me kosile..K memu zdeseni na me vytahli obrovitanskou super maxi kosili, do ktere bych se na prvni pohled vlezla dvakrat.Stezi jsem zakryvala sve zdeseni a sla se prevleknout..no samozrejme, ze toto melo k me velikosti daleko. Nevim, jeslti mi chteli dat pocit, ze zase nejsem tak velika a ze muzu mit i ve Vietnamu neco, co mi je hodne velke. Nastesti jim to doslo, vzali kridu kreslili. Myslim,z e jsme se pochopili..s dalsimi vecmi to bylo to same..jak me merili, to nechapu. Abych to neprodluzovala tak pro velky uspech jsem tam byla behem tydne jeste trikrat..pak uz jsme na to nemela nervy, zaplatila a odjela. Byli moc moc mili, ale proste porad to neni ono. Nastesti jsme se tu seznamila s jednou ceskou, ktera vi, kam me ma zavest. Krome toho, ze tu znam ceskeho sladka a vim, kde se toci prave ceske pivo a delaji rizky, tak budu umet i nakupovat:)
Diky teto svadlenske zkusenosti jsem na kole jako dabel (samozrejme, ze jezdim opatrne a v zadnem pripade bez sluchatek v uchu)...ale i tak je to nekdy sila. Predstavit si to muzete tak, ze 50ucastniku silnicniho provozu neustale troubi. No a kdyz jich troubi tolik, tak to postrada smysl, protoze nevite, kdo na koho a proc a tim padem kdyby netroubili vubec,tak by alespon mne a Bastimu udelali velkou radost.
Priste Vam pisnu neco o systemu silnic a jake to je kdyz potrebuju neco sehnat!Ted budu mit hodinu Tai Chi, mela jsem stesti a hned jsem narazila na nejlepsiho mistra ve Vietnamu. Tak zatim ahoj a piste, piste..