Pracovni rezim

Je na case zminit o tom, co tu vlastne delam. Jak uz jsme rikala v praci nas prijali dobre, ale vzhledem k tomu,ze jsme u jine organizace nez bylo prapuvodne planovano, tak zacatek stal opravdu za to. Uz vim, jake to je pripadat si jako zbytecny clovek. Dobra zprava je,ze to netrvalo dlouho a ted jsme zavaleni praci az az. Nase pani domaci je zaroven nase sefka a reditalka oddeleni pro zdravotni peci.Maximalne vytizena zenska s dvourocnim synem, manzelem pracujicim v Laosu..a jeste nam varila vecer. Obecen je me pracoviste zamereno na vyzkum v oblasti socialni a venuje se tematum jako je HIV, sexualita, nasledky pusobeni dioxinu behem valky (podotykam,ze uz se 32let po valce)apod. Je to neziskova organizace s vynikajicim postavenim mezi jinymi v ramci Vietnamu. Nekteri kolegove studovali v zahranici, takze je to pro nas snazsi, protoze si nemusime az tak davat pozor na kulturni specifika. Testem zda jsme schopni zvednout hulkami dva orsiky naraz jsme prosli,takze nas berou:.
V patek jsme jim prezentovali nasi dosavadni praci a v ramci diskuse jsme se posunuli o krok dale. Sranda byla, ze jsme si pripravili powerpointovou prezentaci, ale jak uz to tak byva tak ten den nesla elektrika. Asi to byla z dalsich zkousek..aby jsme to nemeli jednoduche..ale jak rikam atmosfera je hodne uvolnena..diky anglictine vlastne vsem tykame..takze...
V nasledujicich tydnech musime nacist spoustu materialu.Jednoduse receno nas projekt je prvotnim pocinam v oblasti nastaveni programu zabyvajiciho se systemen zdravotni pece ve Vietnamu pro tento institut. Pred deseti lety zacinali s necim podobnym v oblasti HIV a dodnes se jim podarilo prispet k vydani zakona o diskriminaci HIV pozitovnich osob. Takze my bychom meli na zaklade podrobneho rozboru (jak elektronicky tak v terenu sbirat informace, ktere budou slouzit k vytvoreni obecneho ramce.Snaha odpovedet na otazku: Jakou strategii ISDS zaujme v oblasti zlepseni zdravotni pece. Toto siroke tema se pokusime specifikovat pripadne vytvorit nejake podklady pro pripadne donory nebo konkretni project proposal. Kontaktu na donory maji hodne,ale zatim nemaji v ruce zadnouspravu, ktera by je pritahla.
Tema je ot hodne zajimave hlavne pokud slysite pribehy,co to znamena jit k doktorovi. Vydaje ve zdravotnictvi tvori z 80procent prima platba pacientu. Tato situace je neunosna.Stavajici system zdravotniho pojisteni nektere spise diskriminuje, protoze doktori radi penize na ruku. Ti se zdravotnimi kartickami museji cekat.
Paradni je,ze muzeme delat kdy chceme a kde chceme. Ted ve fazi sbirani informaci a cteni, muzeme klidne zustat doma, protoze tu mame pristup k internetu. Jinak do prace je to asi 20minut busem..kdyz prijdeme z prace kolem seste tak ja toho mam dost..stavame asi o pul sedme..
Obecne si pry nemame predstavovat, ze se vsude pracuje tak jako v nasem institutu. Je to neziskova organizace plan nadsenych a schopnych lidi, kteri pracuji od rana do vecera. Obecne jsme nemela tu cest se setkat s jinym postupem ale..Kdyz nam privezli stul do kuchyne a Bastian jim pomahal ho slozit, tak rikal, ze to bylo k popukani. 4lide sroubovali jednu nohu a kdyz si vzal sroubovat aby zacal dalsi, tak se jim to moc nelibilo, protoze podle jejich postupu..hezky jedno po druhem! Jen tak mohou totiz 4 lide zabit cele dopoledne na misto 60 minut.
Ted teprve jsme se usadili,ale tim ,ze bydlime v baraku, kde mame vse na co si vzpomeneme, jsme mimo vietnamskou realitu. V planu ale mame nekolik vyjezdu po nemocnicich, vesnickych komunitnich strediscich, tak to napravime.Uz jsem se zacala i ucit vietnamsky tak si brzo pokecam i na mistni trznici, kdyz pujdu rano pro chleba (spise pro bagetu).
Takze xin chao ban!

Postrehy

Uf, na chvili jsme se odmlcela, protoze bylo na zacatku zaridit spousta veci.Ted uz se citim v Hanoi jako doma a az budu mit spravene kolo tak to bude jeste lepsi:) Z mileho prostredi plneho lidi jsme se prestehovali do velkeho domu nasi kolegyne a sefky, ktera nas zachranila hned v nekolika smerech. Castecne zije v Laosu a tak dum neni zcela obyvan (teda ted uz jo). Vzhledem k tomu,ze pracujeme v institutu pro socialne rozvojova studia se da ocekavat,ze tu budou lide opravdu lidsti. Atmosfra je tu vyborna. Behem obeda se hodne nasmejeme,teda alespon oni..my jim zatim moc nerozumime..podotykam zatim. Cizinci jsou tu hodne oblibeni, mladi lide si chteji procvicovat anglictinu takze temer pri kazde ceste z prace se s nami da nekdo do reci..pomalu si domlouvame ucitele..Umet jazyk neznamena jen mit vsechno levnejsi ale i citit se jako mistni..Zatim nam k tomu pomaha mesicni jizdenka na autobus. S mestskou dopravou uz jsme kamaradi,dostaneme se kam chceme. Stacilo koupit si novou mapu a divat se kolem sebe:) Na to abych postrehla, kde se zde vyrabi ceske pivo a je k dostani ceska kuchyne mi stacilo ani ne 24 hodin v Hanoi. V sobotu se to chystame s kamarady vsech pivarskych narodnosti prubnout (Belgicani, Nemci a tak). Ceske restaurace jsou tu pry nejemen tri a pivo se jmenuje Prezident.
Ze sportu se tu krome adrenalinoveho prechazeni silnice pestuje ranni tai chi v parku, ale snad jeste vic je zde popularni badminton. Na nas je zatim porad jeste horko..ale az se v zime (18stupnu)parky vylidni, tak zacneme hrat my. Uz se taky tesim az bude koupaliste prazdnejsi..na Vietnamce zacina byt zima. Podle meho odhadu teploty sem tam klesnou pod tricet..ale tady je opravdu podzim. Potrebovala jsme si koupit neco na sebe nebot obleceni na cesty se malinko vylucovalo s oblecenim do kancelare. To byl ale orisek...v asijsekm cislovani jsem aspon 5x a to se dostane malokde..tak jsem zasla k svadlene a v nedeli uvidim vysledek. Jinak abych neopomnela pointu s podzimem,tak ve vsech obchodech jsou veci s dlouhym rukam a letni vyprodeje...
Pokud jsem se jeste nezminila o kultu bile kuze..tak je k tomu vhodna prilezitost. Tak, jak v Evrope chce byt kazdy hnedy a jizni typy jsou u holek a kluku v kurzu (ja vim, ze je to stereotyp:))tak tady se potkate mnoho zen na motorce s dlouhymi slabymi rukavice,rouskou a dlouhym rukavem. Svelta kuze znamena vetsi atraktivnost pro muze.Takze hlavnim duvodem noseni dlouhych rukavu je..neopalit se. Taky v obchode je k dostani belici gel, mleko a kdo vi co vsechno..takovy opak nasich samoopalovacich kremu. Nivea ma reklamu na podobne vynalezy vsude. Opravdu sranda, jak chceme vzdycky to,co nemuzeme mit. Mne je tady dobre, protoze mi nikdo nerika, ze jsem bila jak stena. Tak to byl byl takovy mix mich postrehu..denne je neco noveho..ale dulezite je,ze se mi tu libi.

Prvni den v praci

To, jak bylo v praci, si zatim necham pro sebe, protoze napsat to by me zbytecne rozhodilo. Co se bude ale dobre cist je cesta do prace.

Na zacatku byla adresa nasi nove kancelare... nemeli jsme mapu ale smer a tip na autobus, kterym se dostaneme na vetsi autobusovou zastavku a odtud pak dale. To bylo... cesta trvala skoro dve hodiny a to jsme nakonec stejne jeli na motorce, protoze jsme meli strach, ze tam do obeda nedorazime. Verejna doprava tu funguje, ale je tezke prijit na to jak:) Mapa na zastavce, je sice psana latinkou a trasy vyznacene barevne, ale ne vsechna cisla autobusu jsou tam, autobusove zastavky vubec. Takze prvni polovina byla v pohode. Po vystoupeni nekde ve stredu jsme se ptali mistnich skolaku a ukazovali prstemm kam se potrebujeme dostat. Bohuzel asi znaji jen svou trasu a tak nas posilali uplne na opacnou stranu. Neco jako objedete cele mesto dvakrat a pak tam mozna dorazite. Obecne se lide malokdy priznaji, ze nevi. Tak cekame, cekame na doporucene cislo 34 a nic. Pak nam nekdo ukaze ze mame jit cekat nekam jinak. Tak si stoupneme asi o 50m jinam a stale nic. Spolu s nami tam stoji zastup mladych lidi a ti se doslova perou o nastoupeni do nekterych oblibenych autobusu. Nektere navic jen pribrzdi a jedou dal. My jsme cekali asi 15 minut ale zadna 34 neprijela tak jsme si zavolali motorku a ve trech jsme se nechali zavest na misto urceni. Protoze jsme sedela vzadu a zacalo prset, prijela jsem malicko zastrikana. Na seznameni se sefem idealni:) Odpoledne to bylo jeste horsi, protoze jsme trvali na tom, ze musime najit cestu, jak se dostat zpatky. Cesta trvala 2hodiny. Bylo to trochu o nervy ale vytrvali jsme.Vystridali jsme tri autobusy, oslovili 5 lidi a presto jsme porad nepochopili, proc dva autobusy projeli a teprve treti se stejnym cislem zastavil. Brali jsme to jako zkousku a doufali, ze takhle to nebude kazdy den. Zlata stotisicova Olomouc oproti 4 milionove Hanoi. Co se ale musi nechat, ze busy jsou klimatizovane a to jsme necekali. Jizda stylu brzda plyn (jinak to nejde, protoze motorky se pletou porad do cesty)je sama o sobe dalsim zazitkem. Ted uz chapeme, proc vetsina lidi jezdi radeji na motorce.

A ted to pozitivni. Jiz druhy den jsme nasli autobus, kterym muzeme jet od domu az do prace. Takze bez prestupu je to zhruba hodina. Prvni zkousku jsme zdolali diky memu dobremu orientacnimu smyslu docela rychle. Dostala jsem pochvalu i od Bastiho:) Byt to na nem, tak jeste dnes si stoupa na opacnou stranu silnice.

Konecna

Wow, takze po trech tydnech cestovani jsme dorazili do Hanoie, kde stravime alespon dalsi tri mesice. Mezitim jsme urazili zhruba 2 200km, vystridali nekolik hostelu, potkali mraky zajimavych lidi a hlavne jsme nabyli plno dojmu. Samotna cesta ze Ho CHI Minh City do Hanoie je 17ookm. Vlakem se to da urazit za 3o hodin a 3oUSD(630KC). Autobus by byl jeste levnejsi. KOlik dalsich USD jsme utratili radeji nepocitam. Na ceske pomery je tu levno. Vecere v dobre restauraci vyjde kolem 60Kc. Dvouluzkovy pekny pokoj s vetrakem stoji 160Kc na noc.
Opet jsme dojeli brzo a opet nam bylo slibeno,ze na misto urceni nas nekdo doveze zdarma. tak se nestalo a zaplatili tak jako jeste nikdy, protoze jsme byli po noci v autobuse prilis unaveni na to abychom smlouvali.
Jsme ubytovani spolu s dalsimi dobrovolnici v domu organizace Solidarites Jeunesses Vietnam . Kazdy den dekujeme za skvely kontakt na slecnu Phuc, ktera nam poskytla strechu nad hlavou a navic dala moznost byt mezi lidmi. Vietnamsti dobrovolnici nas casto navstevuji. Jsou radi, ze si mohou s nekym popovidat anglicky a tim se procvicuji. Odkaz na tuto organizaci najdete vpravo.
Podle toho, co jsme s Hanoie zatim videla je to zcela odlisne mesto nez moderni Ho Chi Minh. Architektura je opravdu stara kolonialni, jak rika pruvodce. Akorat ta doprava. Modre nebe tady asi neuvidime. Silnice jsou tu pomerne siroke okupovane neprebernym mnozstvim motorek. prejit cestu je opravdu umeni. Prechody pro chodce tu jsou, ale maji spis estetickou funkci.

Kralovske mesto HUE

Zni to super a je to super, presto se nam tam moc nelibilo. Cesta busem z Hoi An byla nadherna. Stredni Vietnam je hodne hornaty takze jsme projizdeli ruznymi prusmyky a meli moznost sledovat paradni lesy vsude okolo.

Bus nas mel dovest az k hotelu. Samozrejme se tak nestalo, takze opet naval ridicu vsech moznych dopravnich prostredku a zastupcu z jednotlivych hotelu, kteri se nas snazili ulovit hned po vystupu z autobusu. Nastesti jsme tentokrat vedeli, kam mame namireno, tak to bylo jednoduche. Pri cestovnai ve Vietnamu je potreba si zvyknout, ze nikdy nevite, kdy a kde vystoupite. Zato si ale muzete si byt jisti, ze vas budou vsude cekat zastupy ridicu.

Vzhledem k tomu, ze toto 3ootisicove mesto bylo sidlem kralu, je to mnoho k videni. Tim padem je tu hodne turistu a mistni jsou na ne zvykli. Pro nas to postradalo bezprosrednost, protoze temer kazdy se z nas snazi dostat penize. Navic ridici jakoby nerozumeli, kdyz jsme rekli, ze jdeme pesky. Byli neunavni a my docela unaveni abychom je donekonecna zdvorile odmitali. Dokonce ani Bastian nemel chut si s nimi povidat. Hrali jsme hru, kdo bude z nas bude ve vyrazu presvedcivejsi a snazili se ridice odrazovat jen pohledem. To mi slo docela dobre:)

Po vybornem obedu mistnich specialit. Spring rolls, ktere jsme si sami balili do ryzoveho papiru, nam byla asi desetkrat nabidnuta kresba na hedvabi. Prodavac pritom tvrdil, ze jich nakresli deset denne a mel vytvorenou cedulku zduraznujici, ze koupi podporime street art apod. Jenze pak jsme stejne obrazky videli u kazdeho dalsiho a treba i levneji. Zase jsme byli naivni.

Vylet po hrobkach jednotlivych kralu (meli jich 14, potomci ziji dodnes ve Francii) a kralovskem palaci, ktery je opravdu zajimavy jsme opet padli vycerpanim a tloukli se do hlavy, proc musi byt vsechny vylety pres poledne. Ten den bylo minimalne 33stupnu. Obecne je stredni Vietnam oblasti v vyskytem tajfunu o obdobi rijna a listopadu.

Navstevu narodniho parku uz jsme nestihli. Ha osobne jsme chtela vice park. Uz tech pagod a chramu bylo nejak hodne, ale casove bychom to nestihali a doprava pro nas dva by byla draha. Narodni park Bat Ma lezi ve vysce 1200m nad morem, takze pocasicko by bylo idealni. Mavic je tam udajne velke mnozstvi ptaku a jinych zvirat. Da se tam i prenocovat a udelat nejake tury. Treba priste. Chtela bych se sem vratit. Do teto provincie je totiz soustredena ceska rozvojova zahranicni spoluprace a momentalne mam kontakty na nektere realizatory. Vsak uvidim jestli se mi podari se na nektere podivat:)

Obecne po zkusenosti z Hoi An se nam v Hue moc nelibilo. Vecernim busem jsme se vidali smer Hanoi. Musim priznat, ze jsme se tesi;a jak se usadime. Problehle tri tydny byly akorat na to, abych to stihla vstrebavat a uz jsme se tesila na nejakou odlisnou cinnost:)

HOI AN

Nejlepsi misto, ktere jsme po ceste na sever navstivili. Male mestecko s prijemnou atmosferou, srarymi domecky, plazemi a moc milimi lidmi. Turistu tu neni zatim prilis a tak jsou lide stale jeste nekdy prekvapeni, kdyz vidi cizince. Zaroven je to misto zname pro prodej hedvabi a zaroven nepreberneho mnozstvi obchudku se svadlenami, kde vam jsou schopni do par hodin usit cokoli. Jsou na kazdem rohu takze je opavdu tezke odolat. I my jsme si nechali neco usit. Ja jsme si navic koupila dostatek latky na usiti tradicniho vietnamskeho satu:) Uz se na nej tesim. Cesti jsme o tretinu usmlouvala, ale i presto si nejsem jista jestli me nenatahli. V pruvodci jsme si precetli, jak se pozna prave hedvabi od tzv. vietnamskeho s pridavky nejakych umelin. Kousek jsme zkouseli zapalit ale stejne jsme si podle reakce nebyli moc jisti...tady si vlastne clovek nemuze byt nicim jisty..heslo same same but different sedi!

Vyzkouseli jsme pravou vietnamskou kuchyni o trech chodech a bylo to vynikajici. Oblibenym predkrmem jsou spring rolls tzn. treba zelenina s nudlemi balena v ryzovem papire nebo kousek hoveziho v ryzovem papire apod. Pak jsme meli rybu v super pomerancove omacce, dynovou polevku a jako desert se vetsinou podava cerstve ovoce. Ryze, sojova omacka a chilli je samozrejmosti:)

Je to take supr misto na pujceni kola a projizdku po okoli obzvlaste vylet na mistni plaz bez turistu jsme si uzila. Koupila jsme si tam sezamovou sladkustu a byla jsme spokojena.

V okoli se da vyjet na My son, co je pozustatek chramu z doby, kdy zde byli Chamove (nejsem si jista jestli tohle je spravny preklad). Byl to fajn vylet ale zacali jsme si malicko stezovat, proce jsou vsechny vyletu v dobu, kdy je venku temer nesnesitelne:) Pote jsme jeli na ostrov, kde je mozno videt, jak lide vyrezavaji do dreva a dalsi jine rucni prace. Moc zajimave videt, jak veci, ktere bezne uzivame asi vznikaji. Bylo tam moc moc krasnych veci.

Dejte mi prosim zpetnou vazbu, co se pocteni tyce...jestli vam tam neco chybi nebo cokoli..Diky

Cesta na sever

Saigon se nachazi v Mekong delte, jednou ze dvou vyznamnych mist s nejvetsi hustotou obyvatel ve Vietnamu. V okoli se da vyjet do ryzovych poli a podivat se, jak se zde zije. Maji tu dve rocni obdobi. My jsme zde byli zrovna v obdobi destu. Osobne jsme si to predstavovala drsneji. Prselo par hodin kazdy den, ale protoze jsme si koupili super plastenky, tak nam to nevadilo. Protoze na zacatku zari je zde statni svatek, 62 let od ziskani nezavislosti a zaroven konce monarchie, bylo tezke sehnat listky do vlaku. To proto bylu v ulicich vsude vlajky jak muzete videt na fotce. Spolu s tradicnim syrem vesela krava a bilymi bagetami, me to velice zaujalo. Neoblomneho prodavace kokosu muzete videt na fotce dalsi.

Ve vlaku jsme meli misto postele tzv. soft seat a pred sebou osmihodinovou cestu. Bylo to docela v pohode az na...Vietnamci i Kambodzane maji oblibu v karaoke. V televizi neustale bezi klipy s textem,tak abyste si moli zazpivat..no a tato asijska hudba hrala pomerne hlasite prvni dve hodiny tohoto nocniho vlaku. Me se ta hudba zatim fakt nelibi ale nastesti jsem mela svuj mp3 prehravac. Pak pustili film se Silvestrem Stalonem, ktery byl cely namluveny jednim zenkym hlasem..tak to uz jsem uplne rezignovala a zkusila zaspat. Uprostred noci jsme dojeli do Nha Trangu vyhlaseneho plazoveho draheho letoviska. Vzhledem k temto prazdninam tu byla asi jeste vice nez obvykle. Nemeli jsme kde spat, ale nastesti jako kdekoli jinde jsou na kazdem rohu a v kazdou hodinu ridici motorek k vasim sluzbam. Porjeli jsme nekolik moznosti, co navrhoval pruvodce ale meli plno. Hotel, ktery jsme nasli stal 17usd pro jednoho..to nam malicko vypadli oci z dulku, ale vzhledem k tomu, ze byly tri hodiny rano jsme nemeli jinou moznost. Nakonec to dobre dopadlo, protoze krome zbytku teto noci jsme tam zustali jeste dalsi noc..takze skoro dve za 17usd a to uz se da. Potrebovali jsme se vyspat a to bylo po dlouhe dobe s klimatizaci mozne. Klima bylo malinko prijemnejsi nez v Saigonu vzhledem k proudeni z Jihocinskeho more, ale i tak....jsme byli neustale mokri.

Celkove se mi nechce o Nha Trangu moc psat. Zadne vodni sporty jsme nezkouseli, chteli jsme si jen na plazi odpocinout. Zaplatili jsme si lehatko a lezeli tam cely den. Behem toho jsem si spalila zada..takze dalsi program byl jasny...

Super je, ze kazdy hotel ci guest house nabizi mnoho dalsich sluzeb jako zprostredkovani jizdenek. Nekdy je to za stejnou cenu jako v cestovce. Cestovek je totiz tolik,ze obchazet mesto a hledat nejlevnejsi variantu se casove vubec nevyplati. Stejne pak jede 1 bus, ktery nas vsechny svazi z ruznych hotelu...

Na noc jsme vyrazili autobusem do Hoi An.

Sbohem Kambodzo - dobre rano Vietname

Je to uz sice tyden,co jsem uspesne prosla kambdozsko-vietnamskymi hranicemi, ale hned jsme byla zavalena naprosto odlisnymi zazitky,ze jsem se na net jen tak nedostala a i kdyz tak blog samozrejme nefungoval:) Ted ale nevim cim zacit. Opoustet Kambodzu bylo tezke,meli jsme tam kamarady a lide byli moc mili. Plni ocekavani co nas noveho ceka v sousednim state jsme nasedli do klimatizovaneho autobusu a vydali se na sestihodinovou cestu do Ho Chi Minhova mesta byvaleho Saigonu v jiznim Vietnamu (nejvetsi mesto ve state-zhruba 6mil.obyvatel)Cesta nekde byla nekde ne,takze jsme prijeli paticne vyklepani a vzhledem k tomu,ze mi ten den nebylo vubec dobre tak byla i nekonecna.Co bylo na prvni pohled patrne je rozdil mezi temito staty. Silnice, domy a to co na prvni pohled vidite svedci o vetsi vyspelosti. Zadna dreena staveni jsme nepotkali. Kolem cest byla dokonce posekana trava a nasazene kvetiny.
Saigon je metropole jako kazda jina v Evrope. Ani ja ani Basti jsme tim moc nadseni nebyli. Vsude se na nas vrhali ridici motorek, poulicni prodavaci,propagatori cestovek nebo vybranych restauraci.Tohle se vsim tim ruchem okolo bylo hodne unavne.Ubytko jsme sehnali za 7usd na noc pro oba. Bylo to v hodne turisticke ctvrti, kterou doporucoval pruvodce a byl to prtavy pokojit s oknem vedoucim do dalsiho okna. Skvelej zazitek(mysleno bez ironie).
Koupili jsem si vylet do znamych tunelu Cu CHI, ktere byly vybudovany od konce 40.let prvni kvuli francouzum pozdeji jej uzival Vietcong v bitve proti USA. Je neuveritelne,jak to meli promyslene i s kourem z kuchyne. Tunely mely az tri ruzne urovne podle ucelu. A vubec mi hlava nebrala to, jak tam mohli zit. Soucasti teto turisticke atrakce je mimo jine i projiti asi 40metru tunelu. Byl to jeden z tech uzkych tzv, kde se nezilo ale krylo pred nepritelema.Vlezla jsme tam a hned zase zpet nebot ten pocit ze prede mnou jsou lidi a za mnou taky ve mne vyvoval klaustorfobicky pocit. A navic to tam divne zapachalo. Jeste jsem nerekla, ze to bylo asi 4metry pod zemi. Basti to prolezl a m skvelej zazitek. Vysek se nebojim, ale zjisitla jsem, ze hloubek jo:)
Co se mesta tyce tak jsme zjistili, ze je tu levneji nez v Kambodzi...parada. Smlouvat se musi naprosot o vsechno, vetsinou se to da usmlouvat az na polovinu. Bohuzel vzhledem k tomu,ze casto menime misto nezname pomery a tak nas casto pimpnou:)Treba dneska si basti koupil obrazek na hedvabi. Prvni cena byla dva dolary. Usmlouval to na 1.5. Pak jsme potkali nekoho jineho prodavajiciho stejnymi obrazky tak jsem koupila 1 za 70centu. No a po par metrech jsme videli ty same a stali pouze pul dolaru. A to jsme se Bastimu smala, jak dobre jsem poridila a jak se nechal napalit